Jindřichův Hradec
Necelých 50 metrů od nás se nachází Monumentální soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci, prohlášený v roce 1996 národní kulturní památkou, patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. S přiléhajícím městem se spojuje v harmonický celek, jehož historický ráz a jedinečné stavební a umělecké památky tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v r. 1950.
V držení panského sídla i města se za sedm staletí vystřídaly generace tří předních šlechtických rodů. Páni z Hradce, Slavatové i Černínové z Chudenic se svým vysokým politickým a společenským postavením podíleli na utváření osudů celé země a adekvátní kulturní ovzduší se projevilo i v podobě jindřichohradeckého hradu a zámku, svou výstavností srovnatelné s dobově nejvyspělejší evropskou architekturou.
V letech 1976 - 1993 prošel hrad a zámek generální opravou a postupně byl celý zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníky očekávají tři prohlídkové trasy, rozdělené podle jednotlivých stavebních etap. Prostory hradu a zámku často ožívají divadelními představeními, koncerty a dalšími akcemi, které z něj vytvářejí i pro současnost významné kulturně společenské centrum.
Historie
Areál Jindřichohradeckého hradu a zámku, který se během staletí rozrostl do plochy dnešních tří a půl hektarů má své počátky na místě staršího slovanského hradiště, vzniklého v 10. století na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka. Mělký údolní zářez potoka byl již v nejstarší době využit pro uměle přehrazenou vodní nádrž – pozdější rybník Vajgar, sloužící k obraně této důležité pevnosti.
Stavba středověkého hradu , nazývaného v nejstarší historické zprávě z r. 1220 „Novum castrum“ (Nový hrad), je spjata se jménem Jindřicha Vítkovce, zakladatele samostatné Vítkovské odnože pánů z Hradce užívající erbu se zlatou růží v modrém poli. Tehdy vznikla okrouhlá Černá věž a navazující palác. Pánům z Hradce sloužil hrad, později rozšířený ve velkorysý zámek, jako hlavní sídlo až do vymření rodu roku 1604. Příslušníci rodu ovlivňovali podstatně veškeré hospodářské, politické i kulturní dění v této oblasti a téměř v každé generaci zastávali i významné funkce na královském dvoře. Význam rodu pánů z Hradce se projevil i v postupném rozšiřování sídla z pevného románsko gotického hradu v monumentální, výtvarně náročně řešenou a dokonale opevněnou gotickou pevnost.
V druhé polovině 16. století, za Adama II. z Hradce proběhla radikální přestavba hradu na
reprezentativní zámek, podle vzoru výstavných paláců italské renesance. Z hradní pevnosti tak vzniklo přepychové sídlo, uspokojující nejnáročnější požadavky renesančního šlechtice. Pod vedením Baltazara Maggiho a dalších italských stavebníků bylo na třetím nádvoří postaveno Adamovo stavení, protější Španělské křídlo, obě tyto budovy propojily velké arkády a za nimi, jako koruna tehdejší stavební aktivity, vznikl v malé zahradě hudební pavilon Rondel. Touto velkorysou přestavbou byl stavební vývoj areálu v zásadě ukončen. Úpravy za dalších majitelů měly již jen dílčí charakter a renesanční podobu zámku téměř nepoznamenaly.
S poslední členkou rodu pánů z Hradce se r. 1602 oženil Vilém 
Slavata z Chlumu a na Košumberce a po smrti jejího bratra Jáchyma Oldřicha r. 1604 se stal dědicem rozsáhlého panství i titulu „ vladař domu hradeckého“. V českých dějinách proslul jako královský místodržící, svržený roku 1618 při tzv. druhé pražské defenestraci z okna Pražského hradu.
Během devadesáti let slavatovské držby zámek nezaznamenal významnější stavební úpravy. Pouze v letech 1678 – 1696 bylo postaveno druhé arkádové křídlo u Rondelu a před ním byla osazena zahradní kašna.
Sňatkem s Marií Josefou Slavatovou, které připadl Jindřichův Hradec jako dědický podíl, jej získal r. 1693 Heřman Jakub Černín
z Chudenic. Výkon důležitých státních funkcí i vztah k panovnickému rodu Habsburků přiváděl za prvních Černínů do Jindřichova Hradce významné návštěvy členů císařského dvora i dalších představitelů evropského politického dění.
Za Černínů proběhly poslední větší stavební úpravy zámku, týkající se kaple. V letech 1709 – 1735 byla gotická hradní kaple barokně přestavěna podle projektu F.M.Kaňky.
V roce 1773 postihl zámek i město rozsáhlý požár, který zničil podstatnou část renesančních interiérů i s uměleckými sbírkami. Provizorně zastřešený a svými pány opuštěný zámek dál chátral. Byl využíván jako hospodářské středisko panství, z velkých arkád byly zřízeny stáje, Rondel sloužil jako dřevník, sklad zvěřiny i jako chlév.
Teprve vlna romantismu přinesla nový zájem o záchranu zámku. Z Černínského paláce byl r. 1851 převezen do upravených prostor zámku rodový archiv, který se stal základem dnešního Státního oblastního archivu, dodnes sídlícího na druhém zámeckém nádvoří. Počátkem 20. století realizoval částečné opravy a úpravy vídeňský architekt Humbert Walcher z Moltheimu, ale některé části zámku zůstaly nadále neopravené.
Černínům patřil zámek až do r. 1945, kdy byl na základě dekretu prezidenta republiky č.12/1945 konfiskován. Špatný stav zámeckého komplexu se nadále zhoršoval, některé budovy hrozily zřícením. V r. 1976 byla zahájena generální rekonstrukce, která s přestávkami trvala sedmnáct let. Nákladem 120 milionů korun byl zámecký komplex zachráněn a v r. 1993 opět zpřístupněn veřejnosti.
Zajímavosti v okolí Jindřichova Hradce
Jindřichohradecké úzkokolejky
V roce 1887 byl Jindřichův Hradec Českomoravskou transversální dráhou napojen na významnou trať, spojující Vídeň a Prahu. O deset let později byl zahájen provoz odbočné úzkokolejné dráhy z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, dlouhé 33 km. Druhá úzkokolejná dráha vedoucí do Obrataně, dlouhá 46 km, byla otevřena na Štědrý den v roce 1906.
V letních měsících jsou pravidelně vypravovány výletní parní lokomotivy
Internetové stránky úzkokolejky: www.jhmd.cz
Zámek v Kamenici nad Lipou
Stavba původního hradu spadá stejně jako vznik města do 13. století. Po gotických úpravách byl hrad mezi lety 1580 a 1583 přestavěn v renesančním stylu. Se současnou věží nad branou získal zámek po roce 1744 barokní vzhled a dnešní podobu získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal přestavět pozdně klasicistně. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004, kdy byl zámek otevřen veřejnosti.
Více informací o expozici na zámku zde.
Internetové stránky města: www.kamenicenl.cz
Zámek ve Stráži nad Nežárkou
Původně gotický hrad byl postaven ve II. polovině 13. stol. Pány ze Stráže, příslušníky rozvětveného šlechtického rodu Vítkovců. Po roce 1715 byl přestavěn na barokní zámek, jehož podoba se od té doby výrazně neměnila. Zámek je spojen se jménem světoznámé pěvkyně Emy Destinové, která jej vlastnila od roku 1920 až do své smrti v roce 1930. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a dostalo se mu mnoho stavebních úprav, usilujících o uvedení do stavu, v jakém jej užívala Ema Destinová.
Internetové stránky zámku: www.zamekstraz.cz
Zámek v Žirovnici
Městu, proslulému svým perleťářstvím a knoflíkářstvím, dominuje rozlehlý areál středověkého hradu vystavěného ve II. polovině 13. století. Zámeckou podobu získal objekt na konci 15. století. Na přelomu 17. a 18. století byl celý areál opravován po rozsáhlém poškození, které utržil na konci třicetileté války. Po nešťastném požáru roku 1964 byl zámek přestavěn pro potřeby muzea, zaměřeného na historii perleťářství a knoflíkářství.
Nejcennější zajímavostí žirovnického zámku jsou jistě fresky z roku 1490.
Více informací o zámku zde.
Lovecký zámek Jemčina
Na místě zámku stál zprvu (od poloviny 17. století) hřebčinec rodiny Slavatů, pánů jindřichohradeckého panství. Ke stavbě loveckého zámku došlo v I. polovině století 18., podle plánů pražského barokního architekta a stavitele Anselma Luraga. Za Jana Rudolf Černína, na konci 18. století nabyl zámek na Jemčině značného věhlasu. Pořádaly se zde za účasti představitelů české a rakouské šlechty slavné štvanice a Jemčinu navštěvovali učenci a vědci z řad českých obrozenců. Štvanice na jemčinském zámku mimo jiné inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon.
Internetové stránky zámku: www.jemcinazamek.cz
Klášter u Nové Bystřice
Asi 4 km od Nové Bystřice (v dnešní obci Klášter), založil v roce 1501 Konrád Krajíř z Krajku klášter pro řád paulánů. Byl zbudován na místě, kde se sbíhají tři léčivé prameny. V roce 1533 jej zplundrovali a vypálili novokřtěnci a opuštěný areál byl obnoven až roku 1626. Na konci 17. století přibyla ke klášteru budova barokního kostela Nejsvětější trojice. 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a zchátralá budova byla ve 20. století zbourána. Honosný kostel však zůstal zachován a patří k nejvýznamnějším barokním památkám jižní Čech.
Více informací zde.
Další zajímavosti v Nové Bystřici a okolí zde.
Provaznické Muzeum v Deštné
Bylo založeno v roce 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků, která provozovala provaznické řemeslo téměř 250 roků. Součástí prohlídky je předvádění původní výroby z různých materiálů a různých postupů jak provaznického, tak tkalcovského a soukenického řemesla.
Internetové stránky muzea www.provaznickemuzeum.destna.cz
Jindřišské údolí
Nejhezčí a nejromantičtější část údolí Hamerského potoka mezi obcemi Blažejov a Jindřiš, s mohutnými skalisky, balvanovými proudy, suťovými lesy a kaskádovými úseky potoka. Za obcí na ostrohu nad potokem se dochovaly malé zbytky zdiva Vítkova hrádku ze 13. století.
Více informací najdete zde.
Vysoký kámen
Je nejvyšším bodem České Kanady na Jindřichohradecku. Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. V minulých dobách byl místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Mezi roky 1860 až 1890 na něm stála rozhledna, která sloužila též jako významný bod zeměměřické sítě. Dodnes zde stojí zděný trigonometrický pilíř.
Fotografie a další informace naleznete například zde nebo zde.